Za výlohou

30. 07. 2014 14:27:52
Mám ráda tu vůni. Pokaždé, když sejdu dolů do salónu, praští mě do nosu hned ve dveřích.

Na poličce pod zrcadlem, i na dalších poličkách u zdi, má mami vyskládané spousty různých flaštiček a sprejů. Vždycky typuju, kterou zrovna vezme do ruky a začne s ní stříkat na hlavu zákaznice. Už to docela poznám. Vím třeba, že lak na vlasy se dává vždycky až úplně nakonec – to je jasné, že nikdo nechce mít lak na mokrých vlasech. Taky mě baví pozorovat, když mami míchá barvy. To je jako v nějaké laboratoři. Vezme si bílé, napůl průhledné rukavice, na pusu si dá takový jakoby náhubek z látky a zaváže na tkaničky vzadu na hlavě. Kolem pasu si uváže gumovou zástěru s laclem. Pak začne do mističky vymačkávat různé tuby. Vznikne divná kaše, kterou napatlá nějaké paní na hlavu. Ta paní pak vypadá nějakou dobu opravdu příšerně. Dokonce i ta krásná slečna ze zlatnictví ve Vackově ulici za náměstím vypadá dost příšerně. Ale to je jenom na chvilku, tak se to dá vydržet, asi.

Taky mě baví prohlížet si ty krásné časopisy se spoustou děsně krásných paní, co mají na hlavách různé účesy. Jsou na nízkém stolečku se dvěma křesílkama, pod oknem. Ty časopisy. Jsme s mami domluvené, že když u toho stolečku někdo sedí, tak já sedím na židli za pultíkem u dveří. Ale když tam zrovna nikdo nečeká, můžu tam být já a prohlížet. Tedy některé ty účesy bych ani nechtěla. Nechtěla bych je ani na žádné paní vidět, asi bych se lekla. Takové naštěstí mami nedělá. Nejvíc mě baví, že v některých těch časopisech jsou účesy pro nevěsty. To si pokaždé představuju, že ta nevěsta jsem já a mami mě češe a já jsem pak strašně krásná. Jako ta nevěsta, co u nás v salonu byla minulou sobotu. Byla to Eva, dcera paní pošťačky Hejné. Vstávala jsem kvůli tomu o hodinu a půl dřív, než když vstávám do školy. Ale to mi nevadilo, stejně jsou prázdniny. No tak Eva přišla přesně v šest a mami se hned dala do práce. Měly to už spolu nazkoušené, tak to šlo jako po mlíce. To znamená, že to šlo rychle. Nemohla jsem uvěřit, že na něčí hlavě může držet něco tak složitého a zároveň úžasného. Nakonec přišla i maminčina kamarádka Jarmilka a ta Evě udělala na obličej mejkop. Byla to nejhezčí nevěsta, jakou jsem kdy viděla. I z těch na obrázku. Jen mě mrzelo, že jí neuvidím i v šatech, ty si prý na sebe vezme až doma, říkala a smála se u toho. Když už skoro platila, tak do našeho salónu přišla nějaká moc uplakaná paní a chvíli si něco s tou krásnou nevěstou šeptala a potom plakaly obě a ten mejkop se úplně rozmazal. Nejhorší bylo, že si začala otírat oči papírovým kapesníčkem, který jí nabídla teta Jarmilka. Asi si myslela, že to tím zachrání, ale bylo to ještě o moc horší. Říkala jsem si, že to je teda fakt průšvih, že než to všechno Jarmilka opraví, už tu svatbu možná ani nestihnou. Jenže pak se ukázalo, že ten ženich od té nevěsty na tu svatbu nemůže přijít, protože se v noci naboural v autě a teď leží ve velké nemocnici až v Praze. Letěl tam vrtulníkem. Takže tam nemusela chodit ani ta nevěsta, protože co by tam chodila. Bez ženicha. Když to slyšela mami s Jarmilkou, taky plakaly. Bylo to celé hrozně divné, jako v nějakém filmu, co na ně kouká babička Jiřinka. Prostě v jednu chvíli bylo všechno krásné a já se cítila moc šťastná a pak se to najednou všechno úplně, ale úplně pokazilo.

Je to zvláštní, ale takhle to někdy dospělí mají. Nejdřív se zdá, že je všechno bezva a pak se ukáže, že není bezva vlastně nic. Třeba v úterý u nás byla paní Janků. Je skoro stejně stará jako moje babička. To mi říkala mami. Ale vypadá tedy o hodně, ale opravdu o hodně mladší. Chodí za mami skoro každý týden a taky k Jarmilce na kosmetiku a do studia, kde dělají děsně dlouhý barevný nehty. To nevím kam, protože nic takového u nás nemáme. A nakupovat oblečení, jezdí jedině do Německa. No a paní Janků vždycky přijde, je děsně opálená, celá jakoby září, směje se a vypráví o různých báječných věcech, které zažila. Vyprávěla třeba, že byla na zájezdě až na nějakých ostrovech. Myslím papouščích. Asi tam bylo strašně moc papoušků. Bylo to prý úplně fanatické. Spala v krásném hotelu a koupala se v ještě krásnějším bazénu. Jen nechápu, proč se koupala v bazénu, když celý ten hotel i s bazénem byl přímo u moře. Nádherná vyhlídka na pláž. To já bych se tedy určitě raději koupala v tom moři. Ale to ona ne. Byla raději u bazénu a pila nějaké úžasné nápoje, které jí míchal mladý pán za barem. Tak tohle vyprávěla ještě před prázdninami. No a v úterý přišla a zase se celá usmívala, akorát nezářila. Když se mami zeptala, jak se má, tak nejdřív říkala, že báječně, že se chystá do lázní a jak si to tam krásně užije. Úplně jsem jí viděla, jak leží v nějaké vaně, celá ponořená v bahenní lázni a na očích má dva plátky okurek. To jsem viděla na jednom letáčku, co lákal lidi do lázní. Tohle říkala, když jí mami dávala na hlavu barvu. Když s tím ale přestala a paní Janků si sedla k tomu stolečku s časopisama a mami jí uvařila kávičku, všimla jsem si, že se jí klepe ruka. Skoro jsem se bála, že tu kávičku vylije. Mami si toho taky všimla a zeptala se, jestli je všechno v pořádku. A to se možná ani ptát neměla, protože pak jsme se dozvěděly dost divný věci. Paní Janků se seznámila s nějakým pánem a ten byl nejdřív moc hodný a byla s ním legrace. Ale potom prozradil paní Janků, že má nějaké potíže a byl z toho hrozně nešťastný. A řekl, že by ty potíže byly o hodně menší, kdyby za něj paní Janků zaplatila hrozně moc peněz. A tak ona ty peníze zaplatila a byli dohodnutí, že jí je zase brzy vrátí. Jenže on pak už vůbec nebyl hodný. Byl naopak moc zlý a nakonec úplně zmizel. Paní Janků říkala, že asi bude muset jít na policii a mami jí to schválila. Jenže paní Janků si myslí, že to bude strašná ostuda, když půjde do té policejní stanice, co je hned vedle radnice. Jenže jinou tady u nás nemáme. Já si tedy myslím, že by tam jít měla. Není to přece její ostuda, že ten pán utekl i s jejíma penězma. Když paní Janků odešla, mami si taky uvařila kávičku, sedla si ke stolečku a říkala, že je škoda, že nemá nic, co by si do toho kafe nalila. To tedy nevím, co tím myslela. Vody bylo v konvici ještě dost.

Nebo paní řeznice Helena. S mamkou se dobře zná, chodily spolu do školy. Mamka říkala, že když byly ve třetí třídě, do které půjdu po prázdninách já, tak spolu seděly skoro celý rok v jedné lavici. Pak už ne, protože moc povídaly, tedy hlavně Helena. Tak ta pak seděla sama a mamka s Jarkem Petříkem, co teď dělá policajta a má kancelář v té policejní stanici vedle radnice. Tak Helena pokaždé, když k nám přijde, hned ve dveřích začne povídat. Má to podobný jako mamka. Její zákaznice jí povídají spoustu věcí. Akorát v řeznictví není tolik času, takže to má celé ve zkratce. To říkala mami. Takže máme docela přehled, co se v celých Rovnovicích děje. Naposledy tu byla Helena včera. Jenom na stříhání. Nasucho. To znamená, že má Helena už hlavu umytou z domova a mami jí jenom postříká vlasy obyčejnou vodou a pak jí stříhá. Na manýry, to jsou takový žlutý proužky, si prý zajde až příště. Nejdřív nám řekla, že manželka pana starosty má rakovinu. To jí asi trápilo nejvíc, protože to řekla jako první. Je prý v Praze v nemocnici a vůbec nikdo neví, kdy se vrátí a jak to s ní bude. Pak říkala, že Hanka, dcera pana učitele Vrbka, co učí už skoro dospělý děti v Hradci, je těhotná. To znamená, že bude mít brzy svoje dítě. Nejdřív jsem měla radost, protože Hanka je moc hodná a určitě by mi dovolila vozit kočárek. Když ještě loni chodila do devítky a já byla teprve prvňačka, někdy jsme se potkaly cestou do školy a ona si se mnou hezky povídala. Jenže pak to vypadalo, že to není tak dobrý, jak jsem myslela. Pan Vrbek je prý z toho na mrkvici. Tak to se mi nezdá moc dobrý. No a nakonec nám řekla, že její, tedy Helenin manžel Danouš, co chodil s Helenou a s mamkou taky do školy, ale o dva roky výš, odjel předevčírem do Prahy. Prý na otočku. To znamená, že se ještě ten den vrátí. Ještě se nevrátil. Helena se bála, že se mu něco zlýho stalo, ale pak poslal zprávu, že už se nevrátí nikdy. Heleně prý zavolá nějakej pán a ten prý s ní všechno vyřídí. Tak tohle řekla Helena, když už mami vypnula fén a šla vyplnit takový podlouhlý papírek, kam vždycky píše, kolik co stálo a kolik bude zákaznice celkem platit. Pak položila na pultík u dveří, co za ním mám tu svojí židličku, peníze, a řekla, že už musí běžet. Má prý jen polední pauzu.

Tak takhle to tady chodí. Mami odešla do samoobsluhy, koupila si nějakou lahvičku s takovou rezavou vodou a nalila si do hrnku, co do něj dává kafíčko. Bez kafíčka! Já mezitím stála za výlohou a vyhlížela jsem paní Svobodovou, která byla objednaná na půl jednou. Nikde v dohledu ale nebyla ani noha. Zpoza výlohy to vypadalo, že jsme někde na pláži. Celé náměstí je rozkopané a přímo před námi dnes ráno vysypali hromady písku. Bylo úplné ticho, jenom jedna moucha si myslela, že se jí podaří prorazit sklo výlohy. To se ale spletla.

Autor: Ladislava Poláková | středa 30.7.2014 14:27 | karma článku: 5.54 | přečteno: 335x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Letní povídka

Danka Štoflová

Jak mi ďábel láskyplně olíznul ruku!

Vdala jsem se za Tammyho, čerokézského indiána, žijícího v New Yorku. Ukázal mi, že život je zvláštní a mnoho věcí nevidím. Jenže já jsem česká holka a vím toho dost. Každý v New Yorku má svého psychoterapeuta, je drahý a k ničemu

27.6.2022 v 13:00 | Karma článku: 46.36 | Přečteno: 10306 | Diskuse

Danka Štoflová

Kulový blesk - aneb Nedám ti svůj hrnec!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně, na úpatí Great Smoky Mountains. Indiáni jsou pověstní svojí mlčenlivostí. Tak přesně ta mi leze děsně na nervy.

23.6.2022 v 10:31 | Karma článku: 46.20 | Přečteno: 5614 | Diskuse

Lucie Hejnalová

Na kole kolem a okolo

Pravidelně jezdím na kole. To v mém případě znamená, že si pravidelně jednou za cca 15 let koupím kolo, doladím výbavu a namlouvám sama sobě, jak budu pořád jezdit a kolo se stane mou nedílnou součástí. Hahaha.

22.6.2022 v 17:15 | Karma článku: 15.09 | Přečteno: 369 | Diskuse

Danka Štoflová

Rozkošná sexy piha, přímo pod zadkem!

Vdala jsem se za Tammyho, přímého potomka čerokézských indiánů. Žijeme v Severní Karolíně poblíž indiánské rezervace, snad šťastně. Byla jsem a vždycky budu žárlivá. I když vím, že kolečka osudu zapadla přesně na ta správná místa.

16.6.2022 v 10:53 | Karma článku: 47.11 | Přečteno: 16284 | Diskuse

Danka Štoflová

O dívce jménem Faith

Vdala jsem se za indiána z kmene Čerokí, a žijeme v Severní Karolíně poblíž Národního parku Great Smoky Mountains.Indiáni věří, že osudy lidí a naší planety se odvíjí v cyklech.V cyklech zvláštních a neuvěřitelných, až srdce bolí.

14.6.2022 v 9:20 | Karma článku: 46.18 | Přečteno: 4928 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 259
Žiji: v pražských Strašnicích, čtvrti kterou mám ráda a kde si i uprostřed města často připadám jako na vesnici. Pracuji: v Intervenčním centru na pomoc obětem domácího násilí a v Rodinném centru Jablíčkov. Obojí mi dává pocit, že dělám práci, která má smysl. Raduji se: ze své rodiny, z práce, z každého okamžiku, který mi přinese něco zajímavého. Píšu: o všem, co vidím kolem sebe a co dokáže zpracovat moje fantazie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...